Dnes odstartoval Global Money Week 2019
25.3.2019
Finanční gramotnost se za poslední roky stala součástí výuky na základních a středních školách a rovněž existují i semináře pro veřejnost, které mají za úkol zlepšit znalosti českých občanů v této oblasti. I tak úroveň finanční gramotnosti není v České republice ve srovnání se světem stále dobrá.
Finanční gramotnost v ČR
Finanční gramotnost je v České republice spíše průměrná, což dokazuje výzkum, který provádí Česká bankovní asociace (ČBA). Index finanční gramotnosti ČBA se za loňský rok zlepšil o jeden bod (z 55 na 56 bodů) ze 100. Posun hledejme hlavně v tom, že čeští občané začali více spořit.
Většina českých občanů má problém vyhodnotit, zda je výhodnější úvěr s úrokovou sazbou 1 % p.m. nebo s úrokovou sazbou 10 % p.a. Nejvíce se to týká mladých lidí ihned po škole.
Většina českých domácností by v případě výpadků příjmu vydržela 6 měsíců. Vzrostla skupina obyvatel, která by vydržela bez příjmu 10 měsíců či více. U finanční rezervy se ukazuje, že starší lidé mají více zkušeností a vědí, že potřebují vyšší částky na pokrytí nezbytných výdajů. Lidé nad 30 let uvádějí jako dostatečnou likvidní rezervu částku 110 000,- Kč, naopak mladí lidé se domnívají, že rezerva ve výši 10 000,- Kč jim stačí.
Spoření na důchod v ČR
Průměrná česká domácnost má naspořeno na důchod v průměru 300 000,- Kč. Na dotaz, s jakou částkou by chtěli jít do důchodu, většinou uvádějí částku kolem 1 500 000,- Kč. Zásadní problém spočívá v tom, že lidé nemají absolutně žádnou představu, na jak dlouho jim tato částka vydrží a kolik si z této částky mají přidávat ke svému důchodu. Alarmující je, že 31 % lidí z průzkumu České bankovní asociace nemá k důchodu naspořeny žádné vlastní prostředky a spoléhá se pouze na stát. Pouze 5 % lidí má naspořenu částku převyšující 1 000 000,- Kč.
Finanční gramotnost ve světě
Ve srovnání s Evropou patří Česká republika k průměru až lehkému nadprůměru ve finanční gramotnosti. S 58 % dosahuje lepších výsledků, než země jako jsou Rakousko či Francie, přičemž žebříčku jednoznačně vévodí severní země, např. Švédsko či Norsko (obě země dosahují shodně 71% hodnocení ve finanční gramotnosti). Ve světě pak dominují země jako USA, Austrálie a Kanada. Zde mají lidé větší zkušenosti s tvorbou rezervy, a to jak pro vybudovaní tzv. likvidní rezervy či pro investování do podílových či ETF fondů k zajištění finanční nezávislosti.
Změna v chování ve finanční gramotnosti
K vylepšení situace v ČR by se mělo začít již u dětí. Dle průzkumu ČSOB 12 % dětí nevyjde se svým kapesným. Pokud jim dojdou peníze, tak 75 % dětí se obrátí na své rodiče, až jako druhou možnost využijí své úspory pro doplnění rozdílu. Jen 17 % dětí si na větší výdaje naspoří nebo si danou věc pořídí, až když si to mohou dovolit.
Finanční gramotnosti by prospělo zavedení častějších přednášek a seminářů na základních a středních školách. Četnost hodin výuky finanční gramotnosti je totiž velmi nedostatečná. Ve školách navíc chybí i odborný personál, který by finanční gramotnost vyučoval na kvalitní úrovni.
Závěr
Češi mají s investováním o hodně menší zkušenosti než lidé ve světě, a to se odráží i v úrovni finanční gramotnosti v ČR. První české fondy vznikaly začátkem 90. let minulého století, naproti tomu v USA první fond vznikl kolem roku 1924. Čeští obyvatelé se musejí ještě s investováním sžít a pochopit, že investovat je úplně normální a běžné. V dnešní době investuje každý 8. Čech do fondů, což je velmi dobrá zpráva. Nastupující generace bude určitě více zkušená a investování do fondů jako formu spoření na stáří bude považovat za zcela běžné.
Pro lepší budoucnost finanční gramotnosti v České republice je žádoucí, aby odborníci z řad EFA/EFP, bankéřů, ekonomů a analytiků nemlčeli a vzdělávali veřejnost. Úkolem rodičů je pak své děti vzdělávat doma.
Jan Sušánka, EFA
Zdroje
http://www.oecd.org/finance/oecd-infe-survey-adult-financial-literacy-competencies.htm
http://gflec.org/wp-content/uploads/2015/11/Finlit_paper_16_F2_singles.pdf
https://howmuch.net/articles/financial-literacy-around-the-world