Španělský sál je největším slavnostním prostorem Pražského hradu.

Nový Španělský sál, vybudovaný od 18. století, byl původně navržen italským architektem Giovanni Gargiolim pro Rudolfovu obrazárnu jako dvoulodní prostor se čtyřmi sloupy uprostřed. Dokončen však byl až počátkem 17. století podle plánů Giovanni Maria Filippiho, možná až za vlády Ferdinanda II. Část původní rudolfínské štukatury se zachovala dodnes. V sále se původně nacházely sochy z Rudolfových sbírek. Po pruském obléhání Prahy v roce 1757 byl sál opraven a v roce 1783 nově vymalován. V letech 1867–1868 prošel důkladnou rekonstrukcí v souvislosti s plánovanou korunovací Františka Josefa I. českým králem. Tehdy byly zcela nově postaveny dvě kratší stěny sálu a vznikly nové štuky na stropě i stěnách, čímž sál získal dnešní podobu. Sál dnes osvětluje více než dva tisíce žárovek.